Fakt už to trvalo dlouho - přerušení činnosti, nevědět o sobě, smutnění ...
A tak přišla Katóba se skvělým nápadem, nějakým programem (detaily nesdělím, protože tomu moc nerozumím), prostě "on-line setkávání se" - jednoduše VÝZVY.
Vyhlášeny byly 18. února e-mailem rodičům s prosbou o spolupráci při zaregistrování dětí do onoho on-line činění. Ukončeno bylo 30. dubna. Každý týden přišla nová výzva a střídaly se výzvy tvořivé i pohybové. Zaregistrovalo se 33 Tuláků, ne všichni se ovšem do plnění pustili a ne všichni vydrželi až do konce, ale i tak to bylo moc príma. Mohli jsme si přitom popovídat, vzájemně se ohodnotit, byla u toho i legrace a někteří podali opravdu suprové výkony. U uzlování jsme mohli oprášit své výkony a některé časy byly dost dobré (hlavní bylo samozřejmě najít tu svou uzlovačku, která tak dlouho někde odpočívala, nebyl nablízku kamarád, který by mi ji půjčil). Kdo nějaký uzlík zapomněl, mohl si vzpomnět díky dost dobrému videu, který nám tam Katóba přiložila. Další výzva - Fotovačka- měla za úkol objevit místo podle fotografie našeho náčelníka Bigoňka a jako důkaz se tam vyfotit ( a lovci kešek ještě měli možnost odlovu pokladu). Místo nalezla většina. Samozřejmě, že nejvíc musím ohodnotit výkon svůj, protože zatímco ostatní byli na svých fotkách (i přes ty šílené roušky) docela poznat, já se při plnění musela poprat s vážným problémem - na místě a široko daleko se nevyskytoval nikdo, kdo by mne vyfotil. A uznejte, že jsem zabodovala - moje bunda s nápisem "Oliška" byla dost dobrý důkaz splnění výzvy, ne !? U výzvy "Jaro" se sešlo 67! fotografií a zapojilo se nejvíce bojovníků. A jedna kytka byla hezčí než druhá. Jaro jsme tady zmapovali opravdu důkladně. A také foto 500 let starého stromu od Mikeše! Docela bomba. Fotky kašen, pítek a fontán byly rekordní - 107 fotografií a spousta objevených míst v našem městě, o kterých jsme ani netušili, že tu jsou. A byly tu další - vzkaz s morseovkou na okně naší klubovny, výpravy za Římany, hádání písniček z obrázků či modelů, které jste sami vytvořili (a byly úžasné), pátrání po turistických značkách (Gerk a Zik hned 15 kousků), příběh na písmenka abecedy nebo "Vzpomínky" (Paha, Koumák a Cipísek vyrazili až do Hraničních Petrovic - vzpomínka na první Koumákův tábor). Skvělý nápad Kecky, Mikeše, Hasoně a Borůvky, kteří spolu pátrali po kašnách, ale orouškovaní někdy nebyli na fotkách poznat. A tak si pořídili zhmotnění svých přezdívek - Mikeš obrázek kocoura Mikeše, Kecka kecku, Borůvka mísu s borůvkami a Hasoň hasičskou helmu, no není to skvělé? Měla jsem ze všech účastníků této hry upřímnou radost...
Takhle aspoň na dálku jsme mohli být SPOLU.
Oliška