Tak letos nám to vyšlo konečně podle tradice - OTVÍRÁNÍ BOUDY -  na jaře.                                  (Loni jsme se k tomu dostali kvůli počasí až v červnu). A byl to krásný slunečný den! Jak na objednávku. Pravda, přesun údolím pod opravdu pálivými slunečními paprsky (hlavně při cestě zpět) nás pěkně zplavil, ale neremcali jsme - konečně slunečno a teploučko... Údolí bylo krásně zelené, všude rozkvétající keře a stromy, spousta květin různých barev, štěbetající ptáčci - nádhera jara v plné kráse...

A sešla se nás docela síla. Chyběli jen někteří Kiváci, Hraboš a Lexa. Ale chyběl také náš "náčelník", kterého zkolilo nemocisko, škoda. Určitě by pochválil vedoucí programu naší výpravy Rábu a Petu, které opravdu zaperlily a nenechaly nás moc vydechnout. Užili jsme si to suprově...

Po příchodu na tábořiště jsme fofrem odožili teplé svršky, krátce posvačili a hlavně doplnili tekutiny, zahájili pokřikem a hned jsme se vrhli do programu.  Napřed jsme tu naši BOUDIČKU (po sedmi měsících opuštěnosti) slavnostně otevřeli. Nenašli jsme žádné velké škody, jen spoustu pavučin (což nebývá zvykem), louka také v pořádku, jen hojnost domečků kamarádů krtků...  A tak se vrháme  do kolotoče her, nejprve na louce, pak v lese a zakončujeme opět na tábořišti. 

Zahráli jsme si hry s tenisákem, "Čapku", "Svazovačku", "Medvídky", "Indiánskou házenou"... (Nejvíc účastníci štěbetali o "Medvídcích" - jak Brepta dlouho visel na stromě, skoro ho museli sundávat, Flin se zase chlubil otisky kůry stromu na předloktí, asi taky visel dlouho a já zase obdivovala Bařovu odvahu v roli chytače při Indiánské házené, hlavička byla docela v ohrožení).

Proběhly také teorie k rozdělávání ohně a jejich praktické provedení Koumákem. Dřevo jsme si donesli, ohýnek nám zapálil a tak si někteří mlsouni mohli opéct i špekáčky nebo připálit rohlík jako Chlebík... 

Výsledek bodovacích her (hrály dva týmy) skončil remízou, takže odpadlo juchání vítězů a slzičky poražených... Pochválit musím Mikeše, který využil příležitosti a ve volnu si plnil odborku Zdravotníka (a už mu zbývá jen krůček k dokončení ) Škoda jen, že jsme tu neměli ani jednoho odborkáře Přírodovědce - příroda nám nabízela tolik nádherných vzorků...

Z Kiváků kromě Lucipera a Koumáka si to s námi přišel užít také Bařa, Katóba s malou Tulačkou Anežkou a Hogan s Karolínkou.

Celá výprava uběhla hrozně rychle a my museli zpět na vlak. Je pravda, že se nám opravdu moc nechtělo.

Tak snad brzy Laškove "na viděnou"...

Oliška