Zachraňtě pohádky!

Mikulášský Cakov 2011

„Přišla zlá doba… děti přestaly věřit na pohádky! Raději sedí u počítače, než aby se vydaly do říše snů a fantazie – do Říše pohádek. Král této říše z toho byl velmi smutný. Nevěděl, co si počít, co dělat… Proto svolal sněm, kterého se účastnily všechny pohádkové bytosti. Teda všechny ne – jenom ty hodné. Karkulčin vlk, Budulínkova liška a další zlouni zůstali doma. Měli strach se před králem objevit, neboť některé z nich dávno hledala královská policie.

Ale teď zpátky ke sněmu. Jak už jsem řekla, byl obrovský. Sešly se pohádkové bytosti z celé říše – Shrek s Fionou, Bobek a Lolek, Rumcajs, Ferda Mravenec, Šípková Růženka a mnozí další. Byť se radily stovky moudrých hlav, nikdo nevěděl, jak děti ke čtení pohádek zase přimět.

Inu rozhodl se král, že Pohádkovou říši nechá zmizet. Nic jiného mu nezbývalo, neboť pohádkové bytosti mají sílu jen tehdy, když se o ně někdo zajímá. Ale neměl kdo… Protože je ale Pohádková říše stará stovky let, nezmizí ze dne na den, nýbrž pomalu, postupně…

Pohádkovým bytostem teď chybí síla, jsou bledé, doslova se ztrácí před očima…. mizí a s nimi mizí i celá Pohádková říše. Už nestačí, aby se objevily děti, které si o nich budou číst… ovšem jedna cesta k jejich záchraně tu pořád je… je ale hrozně náročná.

Jen děti, které budou ochotné kvůli záchraně Pohádkové říše opustit teplo svých domovů, hry ve svých počítačích a budou mít dostatek odvahy prožít příběhy jednotlivých pohádkových bytostí, můžou Pohádkovou říši zachránit. Ty bytosti, které ještě mají aspoň kousek sil, jim přislíbily pomoc. Co myslíte? Zkusíme to?“

A my jsme se rozhodli, že to zkusíme. A musím říct, že jsme byli úspěšní. Během víkendu plného her jsme vší silou bojovali o záchranu pohádkových dvojic. Pravda, někteří byli brzy nakaženi zákeřnou nemocí, kterou na ně poslala zlá víla (ta ze Shreka, pamatujete?). Ti zbylí tuto ztrátu ale brzy nahradili. Výrazně pomohla přítomnost přeživších pohádkových bytostí, které, byť byly velmi zesláblé, pomáhaly, kde se dalo.

V sobotu večer nás navštívil Mikuláš se svými čerty a anděly. Takže jsme se k těm všem trablím s pohádkami museli starat ještě o to, aby nám čerti neodnesli některé méně hodné jedince. Naštěstí všechno dobře dopadlo (dokonce i Pahu nám nechali!) a my mohli bojovat až do pozdních sobotních hodin. V neděli dopoledne nás už čekal jiný boj – boj o nejlépe sbalený batoh. A pak už jen cesta domů s dobrým pocitem u srdíčka, že pohádky byly zachráněny.