MIKULÁŠSKÝ  REJ  CAKOV 5. -7. 12. 2014...

...Mikulášský, protože je to tradiční akce vždy kolem Mikuláše, rej proto, že je to víkend plný rejdění – her, soutěží a závodění a Cakov – podle místa našeho dovádění...

I letos, věrni tradicím, jsme se tedy vydali směr Cakov. Byla to akce suprová, bezvadná, príma! Měla jediný kaz - sešlo se nás  málo. Museli jsme si půjčit Ferariho Barborku a ještě Davida, Jirku a Lukáše z Nedvědky.  Ale nelitovali jsme, protože to byla  dobrá děcka, hned jedni z nás.Všichni!  

A pak se už rozjel program. Napřed jsme Bertíkovi ukázali jak jsme pohotoví, bystří a jak umíme mluvit tělem – proběhlo pantomimové pexeso  a sbírali jsme první bodíky pro své soutěžní týmy. Také jsme předvedli svou kreativitu a vyrobili jsme si vlastní čertíky.

Sobotu jsme zahájili opáčkem na téma „Orientace v přírodě“ a ukazovali  Bertíkovi i nováčkům svou šikovnost v práci s buzolou, mapou, jak zvládáme turistické značky nebo jak ovládáme azimuty. Čubrněli všichni. 

Venku to sice nevypadalo na zrovna pěkné počasí, ale nás to nezlomilo a vyrazili jsme do blátivého terénu.  A protože  většinu „tuláckého života“  prožíváme v přírodě, nechyběly ani soutěže na toto téma.  Nejprve jsme si ve hře „Ovce a vlci“ vyzkoušeli týmovou spolupráci při útoku i obraně a zopákli pojmy „hejno,  stádo, hnízdění v koloniích a také třeba varovné pískání muflona při ohrožení stáda...“ V této hře zabodovali Jiskřivci s Hoganem a Roháči s Esmi.  Pustili jsme se takédo  výroby mapy areálu Cakova a následně jsme si vyzkoušeli jak  každá, i sebemenší, nepřesnost „bolí“, když jsme ji potřebovali používat.  Prověřili jsme si opět naši týmovou spolupráci, když jsme nejprve společně přemýšleli, kteréže  to zvíře beká, troubí nebo klektá a všichni společně jsme také vyhořeli na „skolení“ lišky. Pak jsme se rozdělili a každý z nás sbíral body pro svůj tým v dalších znalostech (třeba jsme poznávali siluety ptáků).  Tady opět zabodovali  Roháči.  Odpoledne si pro nás Kola připravila v lese hru Safari. Ta mnohé z nás úplně fyzicky odrovnala, ale bojovali jsme jako draci. Hned na ni navázalo Bigoňkovo „Peklo“, což byla další bojovka a běhání  - až se z nás,  i z lesa kouřilo. A završili jsme to azimuťákem – už skoro za tmy. Zvládli jsme všichni na výbornou a hlavně – našli jsme čertovský poklad, který pro nás schovala babka čertice. Nu, těch čokoládových dukátů mohlo být trochu víc, když už jsme se jí tak dobře starali o Bertíka. Taktak jsme se rozdělili v týmech, na Katóbu, Bigoňka nebo Páju už nezbylo. (Nebo jsme na ně zapomněli?).

V klubovně nás čekalo další dovádění. Nejprve to byla hra Katóby „Kouzla“ a pak zase Oliščina prověrka naší týmové spolupráce a tak jsme bojovali v „Pejskoběhu“, hodu oštěpem, v „Táckové motandě“, v palbě na plechovky atd. Asi největší nervy nám připravila disciplína Třaskavina nebo Slizoňka.  Dalším bojem byly „Pohádky“ -  zvítězili Hříšníci, následovalo noční poznávání souhvězdí nebo „Svíčková kimovka“. Večer jsme ukončili pohodovým hádáním filmů a pohádek, které si asi nejvíc užívali Pája s Bigoňkem (žebýýý  pořád koukali jen na telku?). V této hře bodovali  Jiskřivci. Nu, a než jsme se uložili po tomto náročném dnu do postýlek, předvedli nám staří mazáci historické gumypušky, které jsme si také mohli vyzkoušet. Hrdinou večera se tak stalo lepidlo, které se každý z nás strašně moc snažil zasáhnout, aby se vyrovnal umu Bigoňka.

Neděle byla ve znamení uzlování, Plnění a Kmenového sněmu. Tentokrát byl opravdu slavnostní, protože Zik a Kupa skládali slib. Blahopřejeme!

Vyhodnotili jsme cancáky – nejlepší tentokrát měla Peta, Brouček a Kitty, druhý byl Romes a třetí Kola.  Oddílovou uzlařskou regatu vyhrál Tarzan s časem 0:25:01 a přišel se také rozloučit čertík Bertík, který se s námi podělil o své pekelné poklady, popřál vítězným Hříšníkům se Světluškou   (2. místo Jiskřivci s Hoganem, 3. místo Esmi a Roháči a 4. místo Kulhavci s Tarzanem, rozdíl bodů byl těsný ).

Zhodnotili jsme všechny zážitky uplynulých měsíců a domluvili se na dalším směřování      „tuláckých cest“. A pak už nepříjemné balení a úklid. Uteklo to děsně rychle. Asi proto, že to byla opravdu skvělá výprava a v závěrečném hodnocení jí byl každým z nás přidělen plný počet bodů. Pět bodů udělil dokonce i Čokan!

Tak kam vyrazíme příště?         

Oliška