NA KOPEČKU U STROMEČKU...aneb TULÁCKÉ VÁNOCE...
Bývá už tradicí v naší velké rodině Tuláků, že společně vyrážíme v závěru kalendářního roku na Svatý Kopeček u Olomouce. Tam totiž už mnoho let, ukrytý uprostřed lesa, roste náš vánoční strom, (teda spíš takový stromeček mrňaveček).
„Tak Vás opět po roce zdravím, děti, zahlaholil Mikuláš!“ a v půlce dětí poskočilo, v očích se jim skvělo překvapení smísené se strachem, jestli na ně něco Mikuláš „má“. Je už tradicí příchod nebeské trojice na naší pravidelné každoroční akci na Cakově u Senice na Hané, konané na základně DDM Litovel první prosincový víkend..
V listopadu byli někteří vedoucí reprezentovat oddíl a čerpat zkušenosti na Clostátní vzájemné výměně zkušeností, což je víkendovka pro všechny, kdo pracují s dětmi. Jestli tě to zajímá, můžeš si tu o tom přečíst víc...
K honbě za Kartuziánským pokladem se nás 3.11.2012 sešlo mnoho, atak jsme měli velkou šanci poklad najít. Štěstí stálo na naší straně hned od začátku výpravy, když jsme se všichni vešli do autobusu a dokonce i když jsme z něj všichni na kopečku vystoupili. Teprve tam začala honba za pokladem.
V sobotu 20. října jsme se vydali do Radíkova na netradiční Tuláckou olympiádu. Vyrazili jsme hned za svítání a to už v deset hodin z vlakového nádraží. Sešlo se nás hodně a tak jsme měli trošku problémy dostat se do přeplněného autobusu, ale podařilo se.
Na naši první vydří rodovku jsme si naplánovali trošku neobvyklý úkol – najít lesní skřítky. A protože jsme zaslechli, že se nachází na Svatém Kopečku, byl náš cíl jasný...
Náš směr byl jasný, po společné domluvě jsme se rozhodli, že se vydáme směr Jívová, to jsme ale ještě netušili, že naše plány se změní.
Tradičně byl sraz ráno na nádraží a tam jsme se dozvěděli, že vlakové spojení je tak složité, že raději pojedeme jinam (né že bychom ho nezvládli, ale proč tak dlouho cestovat).
Pro zahájení nového školního roku jsme si tradičně naplánovali výpravu na Laškov. Jak už to tak ale posledních několik měsíců bývá, počasí se rozhodlo nám to všechno zkazit...
WOHANPI TATANKA SAPA aneb „Jak začala letošní celotáborovka“…
Kouzlo „noci převtělení“ opět zafungovalo a první ráno prvního dne nového týdne přicházejí k poradní skále indiáni rozlehlé prérie zvané Meziolomoucíaprostějovem… Je tu sice náčelník Tébiů, je tu i stará vědma a další náčelníci a náčelnice, ale nedočkáme se obvyklých rituálů, nemluví se o Tébiích, ale jen o indiánech…? Většinou jsme už o tomto čase dávno vytušili celotáborovku…! Jenže letos nechtějí po nás ani bojové pokřiky…?
Pokračování uvnitř.
Počasí nám stále nepřeje, a tak jsme se za deště vydali místo na Laškov do tělocvičny. Jak to dopadlo najdeš napsaný uvnitř :)
Začalo to stejně, jako to na podzim skončilo - nádraží Olomouc město, 9:00. Vláček přijel přesně na čas a my se do něj s příslibem zajímavého dne nalodili.
"Historie mu dala různá jména – Diablo Gardo, Věrný Milenec, Cassanova a Zrzavý Vrahoun. Ale nejvíc je znám jako Kocour v botách... Pojďte si vyslechnout jeho příběh."
V sobotu 25. 2. 2012 jsme se vydali cestou necestou…od Tržnice do Smetanových sadů, kde nás čekal nelehký úkol. V jednotlivých skupinách jsme měli za úkol vystopovat 5 zákeřných cizáků (Kiváků), kteří nám ukradli náš majetek.
Dnešní kmenovka byla poněkud netradiční. Byť jsme šli na Nedvědku, necvičili jsme tentokrát své svaly, ale hlavičky. Hráli jsme totiž deskové hry...
